Je tradicí naší školy. Hrajeme je od školního roku 1990/91. Zakladatelkou a první režisérkou dětských představení byla pí. uč. Růžena Paděrová, na její práci v posledních letech navázala pí. uč. Olga Tejkalová. Při škole pracuje již několik let i divadelní kroužek a to mladších i starších žáků. Hlavním posláním práce kroužků i vlastního divadelního představení je naučit žáky kultuře řeči a pohybu, naučit je vystoupit na veřejnosti, ukázat smysluplnost práce i svým spolužákům a v neposlední řadě i prezentovat práci školy na veřejnosti.

DSC 0315web

Scénář pro dramatický kroužek 1. stupně Ronja, dcera loupežníka, jsem napsala na motivy stejnojmenné knihy švédské spisovatelky Astrid Lingrenové.

Dramatický kroužek 1. stupně pracuje na naší škole už pěknou řádku let, bohužel jeho činnost byla v covidovém období zakázána. Měla jsem velké obavy, zda se nám podaří navázat.

Divadelní představení Baba Jaga a Vodník od Skalního mlýna

Poměrně velký zájem žáků o zapojení se do dramatického kroužku 2. stupně způsobil, že opět po několika letech začaly pracovat kroužky dva, a to mladších žáků 6. – 7. ročníku a starších žákyň 8. – 9. ročníku. V obou případech vznikly výborné party kamarádů, které se rády potkávaly.

Po dvouleté pauze způsobené bezpečnostními proticovidovými opatřeními začal opět v naší škole fungovat dramatický kroužek 2. stupně. Kroužek spojil zájemce o divadlo od 6. do 9. ročníku. Vznikla tak parta 13 „herců“ různého věku, ale s podobnými zájmy.

V letošním školním roce se v září do dramatického kroužku prvního stupně přihlásilo 19 žáků, proto bylo potřeba vybrat takovou pohádku, kde je hodně rolí. Nakonec jsme vybrali a s chutí se pustili do nastudování  divadelní verze známé televizní pohádky Princové jsou na draka. Tam sice tolik rolí není, ale vyřešili jsme to tak, že místo Hlaváčka byli tři bratři Hlaváčkovi, 3 rádci a 5 dvorních dam. Když se nám pak stalo, že v průběhu zkoušek nám 2 žáci odpadli, nebyla to až taková katastrofa.

I v letošním roce fungovaly na 2. stupni dva dramatické kroužky, tedy pro žáky 6. – 7. ročníku a pro žáky 8. – 9. ročníku. Obvykle bývá starších dětí v kroužku větší počet, ale tentokrát tomu bylo naopak – větší zájem projevily děti ze 6. ročníku. Po několika úvodních lekcích, v nichž se všichni poznávali a seznamovali se s dramatickými prvky (jevištní řeč, pohyb, mimika a gesta…) jsme začali vybírat vhodné divadelní scénáře. Zvítězily upravené pohádky – pro mladší Líný Kuba, holé neštěstí  od Petra Tomšů a pro starší interaktivní Ušatá pohádka od Vlastimila Pešky, ředitele divadla Radost Brno.

Podobně jako v předcházejících letech pracovaly na 2. stupni dva dramatické kroužky. Sice mladších žáků bylo jen šest, ale těch starších pokračovalo 12, což je ideální počet pro rozdělení rolí v divadelním představení.

Mladší děti si mohly hned v prvním roce vyzkoušet, co zvládnou. Všichni totiž měli velké role, a to ve hře Pavla Soukupa Vrabčáci. Nejednalo se tentokrát o pohádku, ale spíše o bajku, ve které vrabčáci představovali různé povahy dětí – hašteřivé, zvídavé, urážlivé, bojácné, namyšlené, ale také odvážné, protože vrabčák Čirr chce stejně jako mnohé dítě letět na Měsíc.

Z loňského roku pokračoval poměrně velký počet starších žáků z 8. a 9. ročníku, proto bylo nutné vytvořit dva samostatné dramatické kroužky, tedy mladší a starší. Bohužel, nových žáků z 6. ročníku mnoho nepřibylo, což bylo škoda, protože některé role v závěrečném divadelním představení musely být vypuštěny nebo nahrazeny.

V letošním roce se na první schůzce sešla jak věkově, tak typově velmi pestrá skupina zájemců o divadlo a dramatiku, proto jsem opět vytvořila kroužky dva: mladší ze žáků 6.-7. ročníků a starší z 8.-9. ročníků. Znamenalo to sice více práce a samozřejmě času, ale pro většinu dětí také příležitost získat nějakou divadelní roli.

Najít vhodný scénář pro poměrně početnou a navíc věkově velmi rozmanitou členskou základnu kroužku bylo docela náročné. Poté, co jsme si vloni vyzkoušeli muzikál, by výzvou mohl být jen balet…

Do ruky mi však přišel upravený scénář pohádky H. Ch. Andersena Pasáček vepřů, text jsem musela jen rozšířit o další role, takže se zde objevily i postavy Maršálka, Hofmistryně, Posla, Pážete a dalších. S ohledem na množství mluveného slova bylo třeba zařadit také písničky. S tím naštěstí pomohla kolegyně, paní učitelka Nesnídalová, která vede Pěvecký sbor, a velmi vhodně začlenila známé melodie s lehce upraveným textem do představení.