Divadelní představení Třetí sudba
Přestože na začátku školního roku vznikly kroužky dva – tedy mladších a starších žáků, celý rok pracovali a divadelní představení nacvičili pouze ti mladší, tedy z 6.–7. ročníku. Z nich však vznikla velice silná parta, do níž se k 15 děvčatům přidali čtyři chlapci.
Po několika úvodních lekcích, v nichž se noví členové kroužku učili a ti zkušenější procvičovali dramatické prvky (jevištní řeč, pohyb, mimika a gesta…), jsme začali s nácvikem divadelního představení, neboť to je každoročně cílem naší práce.
Nejtěžším úkolem je vždy najít divadelní scénář vhodný pro věk i počet členů kroužku. Pohádku Lumíra Kubátka Třetí sudba jsme již před časem sehráli, teď bylo třeba scénář ještě více upravit, proto se objevily dvě komorné, dvě kuchařky, další dvorní dáma, pomocník Černé paní atd. A sudičky nebyly tři, jak je obvyklé, ale čtyři a k tomu ještě jeden sudič! Vlastně to nakonec mnohým účinkujícím pomohlo, měli o něco méně textu k učení a představení bylo pestřejší, neboť každý tam vnesl něco osobitého.
Při takovém počtu rolí vzniká však ještě jeden problém, často někdo chybí. Naštěstí v posledním týdnu před premiérou už byla absence výjimečná. Všichni jsme si uvědomovali náročnost představení, 19 účinkujících muselo vědět kdy a kde mají být, na koho reagovat, kudy přijít, kam odejít, co nezapomenout, a k tomu celé představení trvalo 55 minut. To je opravdu dlouhá doba, kdy se všichni musí pořádně soustředit.
Ve středu 29. května 2024 proběhla slavnostní premiéra divadelního představení pro rodiče. Hrálo se v hudebně, která se opět proměnila v divadelní sál s jevištěm a hledištěm. Kromě opony a závěsů na oknech se v hledišti nově objevily černé paravány, které posloužily jako kulisy a zástěna pro odchod ze scény. Vedle značného počtu příbuzných našich účinkujících na představení přišlo i několik hostů se svými malými dětmi, což nás moc těšilo. Hrát pro rodiče je vždycky radost, jsou pozorní, tleskají velice často a slova chvály na konci uslyší všichni.
Následující den sehráli dramaťáci představení ještě třikrát pro žáky 1.–8. třídy. Deváťáci v této době pracovali na úkolech Týdne deváťáků, proto divadlo neviděli. S ohledem na kapacitní možnosti hudebny jsme museli rozdělit diváky do tří skupin. Jak jsem již zmínila výše, vydržet hrát představení 55 minut a třikrát krátce po sobě bylo fyzicky i psychicky velice náročné (hlavní role v přestavení v podstatě scénu neopustí). Nicméně se to povedlo a každé vystoupení přineslo něco nového, někdy diváci výborně spolupracovali, jinde pochopili vtipnou narážku a zasmáli se. Závěrečný potlesk, pochvala od spolužáků nebo učitelů byla pro účinkující důležitou odměnou.
Velký dík za pomoc při nácviku divadla, zejména ve dnech před premiérou, patří paní ředitelce Pavle Nesnídalové. Již mnoho let přispívá hudebním doprovodem i svými nápady k zdařilému výsledku. Vtipné texty i chytlavé melodie zní často v hlavách účinkujícím i divákům.
Děkuji také všem rodičům členů dramatického kroužku za podporu naší činnosti, ať už se jednalo o pomoc s kostýmy, finanční příspěvek či ochotu skloubit rodinné plány s nácvikem představení. Bez pochopení a spolupráce s rodiči, vedením školy i ostatními učiteli bychom divadlo nezrealizovali.
Videonahrávka, která byla pořízena během představení pro rodiče, bude zájemcům z řad hrajících dětí nebo jejich rodičů k dispozici, stejně jako fotografie, jež jsou umístěny na webových stránkách školy.
Mgr. Simona Kyánková, vedoucí kroužku
