Dne 22. září se konala tradiční exkurze žáků sedmých tříd do Mikulčic. Vyrazili jsme autobusem od školy v 7 hodin ráno. Čekal nás den plný poznávání i zábavy a doufali jsme v pěkné počasí, které předpověď slibovala.
Na místo jsme dojeli o půl deváté. Měli jsme asi půlhodinku na občerstvení a drobné nákupy v rekonstruovaném návštěvnickém centru.
V devět hodin jsme se rozdělili do dvou skupin a část programu jsme prošli takto rozděleni a část společně. Program byl opravdu bohatý. Zahráli jsme si jednoduchou, ale přesto velmi zábavnou hru dětí Velké Moravy zvanou drveník. Za jejich časů se hrála s kostmi. My jsme měli dřevěné kolíky a hranolky. Úkolem bylo hodem kolíku srazit čtyři soupeřovy dřevěné hranolky – vojáky. Pokud se to podařilo, bylo potřeba srazit i větří hranol – generála. Vypadalo to jednoduše, ale vyžadovalo to hodně zručnosti a přesnou mušku.
Na dalším stanovišti jsme se dozvěděli o písmu hlaholici, psacích pomůckách a sami jsme si zkusili psát rydlem do tabulek znaky tohoto písma a sestavovat je do krátkých vět – vzkazů, které jsme si pak navzájem četli.
Navštívili jsme také velkomoravskou vesnici, kterou na louce postavila historická skupina kmenový svaz Styrke. Její členové byli oblečeni do historických kostýmů a předváděli nám práci řemeslníků – kovotepců, výrobu rybářských sítí, mletí mouky na kamenném mlýnku, prohlédli jsme si nástroje na výrobu železných košil, zbraní, nářadí a dalších výrobků ze železa, kůže, výrobu šperků. Dozvěděli jsme se, jaký měli jídelníček, nahlédli jsme do vojenských stanů, prohlédli jsme si oděvy řemeslníků, zemědělců a vojáků nejen velkomoravských, ale i maďarských a varjažských, kteří se na Velké Moravě objevovali. Zajímavý byl trh na otroky, který jsme si na vlastní kůži vyzkoušeli. Ale největším zážitkem byly určitě ukázky boje mezi vojáky Velké Moravy, Maďary a seveřany. Viděli jsme různé druhy zbraní a způsoby boje – obranu, útok, formace.
Někteří z nás si troufli vylézt na rozhlednu. A protože nám počasí opravdu přálo, byli jsme odměněni krásným výhledem do širokého okolí.
Tradičním bodem exkurze byla také prohlídka muzea, kde jsme obdivovali základy kostela, kosterní pozůstatky, šperky, zbraně, písemné památky a rekonstrukce všech devíti kostelů, knížecího paláce a obranného valu kolem celého hradiště.
Na závěr jsme si udělali malou procházku nalezištěm a prohlédli jsme si základy staveb, které se archeologům podařilo objevit a rekonstruovat. Mohli jsme si udělat představu o velikosti a rozmístění kostelů, paláce, obranných valů a toku Moravy.
Po nákupu nezbytného občerstvení a drobných upomínkových předmětů – hlavně šperků, které nám budou dnešní den připomínat, jsme se s Mikulčicemi rozloučili a ve dvě hodiny nastoupili do autobusu. Do Lysic jsme se vrátili ve čtyři.
Daniela Tenorová, text
Daniela Kratochvilová, fotografie
