Ve středu 20. května se třídy 3.B a 3.C vydaly na výlet do Brna. Hlavním cílem naší cesty byl Besední dům, ve kterém sídlí Filharmonie Brno, která v rámci své činnosti připravuje i edukační programy pro školy. Pro naše třeťáky jsme vybraly interaktivní workshop s neobvyklým názvem „Na buben se netluče!“
Po krátkém úvodu a stručném představení historie Besedního domu a Filharmonie Brno, která letos slaví 70. výročí svého založení, nás paní lektorka doprovodila do místnosti s ještě neobvyklejším názvem – do bicárny. Velice brzy nám došlo, jak ke svému jménu přišla. Je to totiž nevelká místnost plná bicích hudebních nástrojů, ve které bubeníci – pardon, teď už víme, že správné pojmenování těchto členů filharmonie je bicisté, mají svoji zkušebnu. Ve společnosti jednoho z nich jsme poznávali širokou škálu nástrojů, které patří do bicí sekce orchestru. Teď už víme, jak vypadá a hraje xylofon, jaký je rozdíl mezi tamtamem a gongem, že kromě velkého a malého bubnu jsou v orchestru i další druhy bubnů – a to bonga, konga a tympány, prohlédli jsme si různé druhy trianglů a poslouchali jsme, jak se jejich zvuk liší nejen podle velikosti ale taky podle materiálu, ze kterého jsou vyrobeny a ze kterého je vyrobena tyčinka, kterou se na triangl hraje a všichni jsme byli překvapeni tím, že činely se dají rozezvučet nejen hrou o sebe nebo úderem paličky, ale třeba taky pomocí basového smyčce! Kromě těchto, dalo by se říct klasických bicích nástrojů, však byly v bicárně i nástroje z našeho pohledu pro bicí sekci méně obvyklé – například vibraslep, orchestrální zvon, bič, kastaněty, kovadlina, rolničky, ale třeba také zvonek na kolo, klakson, řehtačka, různé píšťalky nebo šejkr. Dokonce jsme se dozvěděli, že jeden z nástrojů je zcela unikátní a jmenuje se šavle-meče. Ten byl vyroben pro operu Leoše Janáčka Taras Bulba a jeho zvuk je nerozeznatelný od vřavy bitevního pole. Ale jaký by to byl workshop, kdybychom si nástroje jen prohlíželi a poslouchali! My jsme chtěli muzicírovat! V další části programu jsme se tedy přesunuli do hudební laboratoře, kde všechny děti dostaly do rukou dřevěné paličky a pod vedením paní lektorky secvičily rytmickou etudu, kterou potom společně doprovodily na improvizované bicí (rozumějme na plastové kbelíky) skladbu z cyklu Karneval zvířat od Camille Saint-Saënse s názvem Fosilie. A bylo až k neuvěření, s jakým zaujetím a jak perfektní hudební výkon naši žáci předvedli. A tak, i když se nám zpočátku zdálo, že název programu nedává smysl, nakonec jsme při odchodu z besedního domu, na základě vlastní zkušenosti mohli potvrdit pravdivost názvu celého programu – totiž , že na buben se opravdu netluče, ale hraje.
Samozřejmě jsme cestu do Brna kromě tohoto programu využili také k poznávání historie a zajímavostí našeho krajského města. Naší pozornosti tak neunikla budova „Červeného kostela“ na Komenského náměstí, socha Odvaha (nám spíše známá jako jezdecká socha Jošta Moravského), prošli jsme se Českou ulicí a nahlédli jsme do jednoho z nejužších evropských hotelů – do hotelu AVION, který vyprojektoval naší škole dobře známý architekt Bohuslav Fuchs, jehož další stavbu – budovu banky na náměstí Svobody jsme také za malou chvíli mohli prohlédnout. Na „Svoboďáku“ pak děti kromě morového sloupu, tzv. neviditelného kostela a brněnského orloje asi nejvíc zaujala Skácelova kašna. Z náměstí pak naše kroky směřovaly přes Dům pánů z Lipé na Dominikánské náměstí, jemuž vévodí budova kostela svatého Michaela a taktéž budova Nové radnice, před kterou dětem opět udělaly radost moderní kuželovité vodní prvky. Vynechat jsme nemohli ani budovu Staré radnice s brněnským drakem a potom už jsme pokračovali přes Zelný trh směrem k brněnské dominantě – bazilice sv. Petra a Pavla na Petrově. A měli jsme štěstí – u katedrály jsme se ocitli právě ve chvíli, kdy jsme se mohli na vlastní oči a uši přesvědčit, že zvonění poledne v 11 hodin na počest vyhnání Švédů z Brna roku 1645 je stále živou tradicí.
Výlet do Brna byl pro naše žáky zcela jistě příjemným a zajímavým zpestřením výuky před blížícím se koncem školního roku. Děti se jistě dozvěděly mnoho nových informací, vyzkoušely si netradiční aktivity a po celý den aktivní a zvídavé a zaslouží si pochvalu.
Mgr. Andrea Musilová za učitelky 3.B a 3.C
